Proč se nemůžu uvolnit při orálním sexu?

Na internetu jsem zachytil, že mnoho žen se stydí říct si o orální sex. Pokud k němu dojde, neumí s při něm uvolnit. Hned se mi to spojuje tím, co jsem slyšel od několika svých známých. Jde to mnohem hlouběji, než by se na první pohled mohlo zdát. Orální sex je jako lakmusový papírek, který nám řekne, jak na tom jsme se vztahem k sobě a partnerovi. Jak to máte s orálním sexem vy? Jaké máte pocity, když ho máte poskytnout svému partnerovi? Co se ve vás děje, když ho máte přijímat?

Máte pocit, že orální sex je něco, co na váš život nemá žádný vliv? Možná to tak je, ale současně se díky němu můžete o vašem partnerovi dozvědět tolik, co z jeho odemčeného mobilu. Nebo ještě mnohem víc. Proč to tak je? Sexualita se skvělý indikátor vašeho vnitřního nastavení, kvality vztahu, který žijete. Orální sex je díky tomu, kolik tělesných smyslů při něm vstupuje do hry, na pomyslné špici žebříčku. Je to, jako kdybyste místo svého nastavení nebo vztahu hodnotili kvalitu restaurace. Běžný sex je, jako když u nich ochutnáte jídlo z obědového menu. Orální sex je, jako když si objednáte jejich specialitu, během přípravy přímo v kuchyni sledujete kuchaře. Pak si projdete sklady a otevřete mrazáky. Nakonec si ještě s kuchařem pokecáte venku, na kuřácké pauze.

Při orálním sexu jsme v tom nejintenzívnějším kontaktu s pohlavím svého partnera. Přitom naše pohlaví nás na biologické úrovni odlišuje jako muže a ženy. To, jakým způsobem přijímáme pohlaví svého partnera při orálním sexu, souvisí i s tím, jak ho přijímáme jako muže, nebo ženu. Je vám pohlaví vašeho partnera odporné? Pak ho nejste schopni přijmout jako muže nebo ženu, se vším, co k tomu patří. Stávalo se vám to u všech partnerů? Pak pravděpodobně máte problém přijímat muže nebo ženy v jejich úplnosti. Je to jako když říkáte, že milujete své auto, ale zároveň nesnášíte zvuk, který vydává, protože je vám odporný. Nejste schopni nechat svého partnera, aby si s vaším pohlavím orálně hrál? Pak naplno nepřijímáte své mužství, nebo ženství. Ve své podstatě nepřijímáte část sebe. Je to jako žít s tím, že se stydíte za své ruce. Zkuste pak někoho srdečně obejmout, nebo si objímání užít. Nedokážete se při orálním milování uvolnit, následovat své pocity? Pak nepřijímáte realitu a svazují vás vaše představy o tom, jací musíte nebo nesmíte být. Buď po nějaké představě toužíte, nebo něčí představu odmítáte. Nemůžete být sami sebou. Je to, jako dávat krásné fotky zamilovaného páru na sociální sítě a pak po večerech brečet o samotě do polštáře. Jak to posunout, pokud se to děje? Jak z toho vystoupit abych svého partnera nebo sebe mohl přijmout?

Zraněná sexualita

Má silný vliv na to, jak přijímáme sami sebe i našeho partnera. Ke zranění mohlo dojít už od raného dětství po vaše nedávné vztahy a sexuální kontakty. Kromě zjevných příčin, jako je násilí, nebo zneužívání, má i formy skryté, nenápadné. O to zákeřnější. Mnohdy stačí v citlivé chvíli nevhodná, nebo nepříjemná poznámka. Vůbec nezáleží na tom, co se fakticky stalo, ale jak jsme to my vnímali. Naše vnímání zase souvisí s vlastní sebe hodnotou, vztahem k sobě. Představte si, že se s někým milujete a on vám po tom, co vám udělá orální sex, řekne: „Tohle už po mně nechtěj. Dělá se mi špatně. Teď se musíš hodně snažit, abys mi to vrátila.“ Tohle stačí, abyste žili v tom, že je vaše pohlaví odporné. Abyste u dalšího partnera, který vás chce orálně vzrušovat byli v panice, že po vás něco bude chtít. Že mu to je odporné a že mu vlastně ubližujete. Nebo minimálně přemýšleli o tom, jak asi chutnáte, jak voníte, jestli jste se dobře oholili. Takových příčin může být nepřeberné množství. Přitom následky jsou hodně podobné. Už nejste ochotní se někomu dát, vydat napospas. Skutečně se někomu otevřít. Proto ho nemůžete plně přijmout. Ovládá vás strach a stud. Ve skutečnosti vás ale ovládá ten, kdo vám to způsobil. Jak se vám to líbí?

Jak ho zbavit moci nad vámi

Nebývá to jednoduché, protože jde o citlivé téma, oblast, ve které jste zraněni. Navíc stud je největším zabijákem vlastního já. Někdo vás ponížil a vy jste mu to dovolili. Tím jste ponížili sami sebe. Nejtěžší ze všeho je odpustit sám sobě. Je to jako když zakopete to, co na sobě nejvíc nesnášíte. Zmizí vám to z očí. Možná zapomenete, kde to vůbec leží. Přesto tu jsou cesty, jak zpátky dosáhnout úplnosti, získat zpátky svou sílu. První je cesta skrze hlavu a emoce. Tady vlastně rybaříte. Jako návnadu si berete myšlenky, které vám běží hlavou, když si sebe v situaci, která vám vadí, představíte. Myšlenku vytáhnete z hlavy, zopakujete. Pak čekáte, jestli ryba zabere. Jestli v těle ucítíte projevy emocí. Stažené hrdlo, bolest, zrychlení tepu, třes, příchod pláče. Nečekáte na malou rybu. Čekáte na žraloka, který vám vytrhne rybářský prut z ruky a s vámi to pořádně zamává. Tohle můžete dělat i s partnerem, když se s ním domluvíte a když mu dostatečně věříte. Můžete se před ním ukázat zranitelní. Nebo s odborníkem, který je schopný pracovat s myšlenkovými vzorci a emocemi. Cílem ale není s rybou bojovat. Důležité je nechat emoce procházet a až jste připravení, představit si situaci jinak. Tak, jak by proběhla, kdybyste měli všechnu svou sílu. Prožít si to. Udělat to tak, jak to dělají sportovní rybáři. Rybu vytáhnout, změřit ji, vyfotit se s ní, poděkovat že k vám přišla a pak ji pustit. Navždy. Druhá cesta je úplně jiná. Tady se dostáváte do kontaktu se svým tělem. Tam, kde máte největší stud, nejsilnější emoce. Jen se těla dotýkáte, pomalu a s láskou. Sledujete, co to s vámi dělá. Dovolíte si cítit. Nejlepší je, pokud tím s vámi projde i váš partner. Pokud to unesete a máte důvěru. Pak se dějí zázraky. Ale až potom, co přijmete všechno, co se objeví. Ať je to vztek, pláč, nebo bolest, stažení. Je to jako hledat na rozpáleném tlakovém hrnci pojistku, která upustí páru. Ale potmě. I tady můžete vyhledat odborníky, kteří se věnují práci s tělem a uvolňování traumat. To je nejlepší cesta, pokud se vám to nedaří samotným.

Vraťte se k vlastní citlivosti

Tahle část je vlastně tou nejzrádnější. Protože hodně zranění vzniká právě proto, že nerespektujete své tělo. Pokud tedy vyléčíte zranění, musíte změnit i to, co zranění způsobilo na vaší straně. Tady se často objevují dva scénáře. V tom prvním své tělo sami znásilňujete rozumem. Nutíte se do věcí, které vám v tu chvíli nejsou příjemné. Třeba se s partnerem milujete jen proto, abyste měli klid, nebo něčeho dosáhli. Nebo proto, že byste měli. Třeba je středa. Není jednoduché si to přiznat, ještě těžší je to zkoušet jinak. Druhý scénář je o tom, že prostě jste s partnerem, se kterým nejste kompatibilní. Nerozumíte si s ním, nebo ho vaše tělo odmítá. Žijete s ním dlouho a máte společné závazky. Podívat se pravdě do očí v takové situaci si žádá, abyste u sebe měli všechnu svou sílu, ale i rozum. Nebo tohle téma raději nechte být a přijměte věci takové, jaké jsou. I to je cesta.

Vítek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Jde vám to skvěle

Nechte nám na sebe kontakt a my se ozveme hned, jak to půjde.
Konzultace probíhá po telefonu,
je diskrétní a zdarma.


    close-link

    Každý týden vysíláme živě na užitečná témata ve vztahu

    close-link

    Každý týden živé vysílání

    A mnohem víc najdete v naší FB skupině.

    Přidejte se jedním kliknutím

    Milostné dopisy, co frčí

    To nejlepší z naší práce 1x měsíčně ve vašem inboxu.

    Odebírejte LoveLetter
    Klikni na mě
    close-image