Jsem matka, ale i žena: sexualita v těhotenství a během mateřství

Příchod potomka je radostnou událostí, ale drasticky změní jak vztah mezi partnery, tak i vztah ženy k sobě samé. Ten snad ještě víc. Velký vliv má samozřejmě i to, jak se žena vnímala ještě před mateřstvím. Cítit se žensky je docela výzva sama o sobě a tělesné i hormonální změny, kterými naše tělo díky těhotenství prochází, dokáží sebevědomí také podkopat. V tomto článku se zaměříme právě na obnovení ztraceného sebevědomí.

Těhotenství, porod a ztráta kontroly

Nedávno jsem s kamarádkou debatovala o tom, jak se cítí jako žena–matka. Shodly jsme se na tom, že něco je zkrátka jinak. Od počáteční radosti z malého človíčka rostoucího uvnitř jsme procházely fázemi, kdy bylo víc než jasné, že naše těla jsou mimo naši kontrolu. Někdo prožívá těhotenství v pohodě, ale mnoho žen se musí vypořádat s komplikacemi. A hned nato – porod. Ten je sám o sobě velikou věcí a spouští další změny na fyzické i psychické úrovni. Nemluvě o tom, že najednou to už není jen já, ale my.

Na světě je najednou naprosto závislé stvoření, které vyžaduje plnou péči a pozornost. Naše tělo se ocitne na druhé koleji. Přitom na fyzické úrovni také došlo ke změnám, se kterými je potřeba se vypořádat. Třeba se nechat zahojit, jak své tělo, tak i sebe samotnou. Porod není samozřejmost. Zanechá šrámy, které jsou z velké části nevratné a míra rekonvalescence je velmi individuální. A to je úplně v pořádku, není to výmluva, je to fakt. 

Oddejte se své sexualitě, až se na to budete cítit. Nemusí to být hned! Každá máme své tempo a na to opravdu žádné tabulky nejsou. Mluvte o tom se svým partnerem. Pro něj je to také období mnoha změn. Nemusí všemu rozumět, ale i u něj mohou vznikat pocity pochybnosti, bezradnosti a strachu, nedostatečnosti a pod. Podpořte se navzájem.

Čtěte také: Ohleduplnost jako jízdenka do pekla

Každodenní únava a frustrace

Po porodu navíc nastává každodenní realita: tepláky, poblinkané triko a vlasy do culíku. Prsa znamenají mléko a nic víc. Kojící podprsenka a únava. Strašná únava. Miláčku, promiň, dneska ne, jsem fakt unavená. Už v momentě, kdy to říkáte, máte výčitky svědomí a špatný pocit. Standardem se stalo usínat s dětmi, ne vedle partnera. Kdy jsme měli naposledy sex? Kam se poděla ta žena, za kterou se všichni muži otáčeli? Kdy jsem se naposledy namalovala a hezky oblékla?

Jde to i jinak, jen to vyžaduje hodit některé věci za hlavu a najít pro sebe ty momenty, kdy se budete zase cítit jako žena. Mějte ráda své tělo takové, jaké je, a pokud chcete změnu, jděte do toho! Začněte cvičit, kupte si nové oblečení, zajděte si ke kadeřnici, ke kosmetičce, jděte třeba i na operaci – udělejte cokoliv, co vám chybí a co chcete. Vy nejlépe víte, co vám dodá ztracenou sebedůvěru a co vám pomůže najít své ztracené já a ten pocit, kdy vám je fajn jen tak. Sedněte si někde v klidu se sklenkou vína a popřemýšlejte nad tím. Je to cesta k tomu, jak v sobě probudit tu ženu, která se má ráda a umí se cítit sexy.

Návrat k sobě jako k ženě

Důležitým faktorem, pokud jde o návrat ke svému ženství, je také to, jak se žena vnímala už před mateřstvím. Dokázala si říct o své potřeby? Měla nastavené pevné hranice s ostatními a cítila se ve svém těle dobře, navzdory tomu, že možná nenaplňovalo standardy z magazínu? Cítila se už tehdy žensky? Pokud ano, má už základ, na kterém se dá stavět. Pokud ne, s velkou pravděpodobností se tento stav s těhotenstvím ještě prohloubí a porod tomu také nepřidá.

Pojďte si ve vztahu říct, co by vám pomohlo k tomu, abyste se znovu cítila žensky. Napište si a odpovězte si:

  • Kdy jsem se naposledy cítila jako žena? 
  • Kdy jsem se naposledy cítila skvěle ve svém těle?
  • Čím byla ta situace specifická? Můžu ji opakovat?
  • Co tomu případně brání a co pro sebe potřebuji změnit?
  • Jak mi může pomoci partner?

Čtěte také: Sebevzdělávání a rozvoj jako inspirace k životu

Jsem matka, ale i žena

Ano, je to spousta otázek. A jsou důležité. Vyhraďte si ve svém zaplněném rozvrhu aspoň trochu času pro sebe. Je snadné nechat se převálcovat povinnostmi všedního dne, obětovat se pro druhé, dělat vše pro svého potomka. Jste přeci matka a tento nový status i malé stvoření, totálně závislé na vás, vyvolávají dojem, že tady teď musíte být pro něj.

Ale musíte tady být také i pro sebe.

To, co jako matky zažíváme, je krásné. Jenže také unavující a mnohdy frustrující. Být matkou je role. Stejně tak máte ale i roli ženy. I tu je třeba naplňovat a hlavně si ji užívat!

Pokud cítíte, že to samo nepůjde, že překážek (zejména těch v hlavě) je příliš, není to konečná. Řekněte si o pomoc, není se zač stydět. Konzultace s koučem, terapeutem nebo psychologem může být tím nejlepším nápadem a zároveň může pomoci vyřešit vaši stávající situaci. A na svého partnera také nezapomínejte – může vás vyslechnout a také pomoci. Konec konců, jste v tom společně.

(Visited 2 483 times, 1 visits today)